Asie-kratky referat
Asie je velký kontinent a společně s Evropou vytváří EuroAsii. Asie má rozlohu 43.6 mil km2. Nejvyšší hora je Mount Everest 8847m. Nejhlubší proláklina je Mrtvé moře -394 m. Výškový rozdíl mezi nejvyšší horou a nejhlubší proláklinou je 8453 m. Teplotní výkyv teplot je až 105 C. Asie je nejlidnatější kontinent na světě, žije zde 1 914 000 000 obyvatel a hustota zalidnění je 44 obyv. na km2. Největším státem Asie je Rusko. Povrch pokrývají většinou hory, na západě jsou nížiny a na východě vysoké a rozlehlé hory. Klimatické pásy jsou na území Asie všechny. Pěstují se zde cukrová řepa, palma olejna, citrusy, luštěniny, ořechy a jiné. Chov skotu, ovcí a dobytka. Nerosty: ropa, zemní plyn, železná ruda, barevné kovy, měď, cín a vzácné kovy. Bohaté nerostné suroviny byli nalezeny skoro ve všech státech, ale v Jemenu nebyli dosud prozkoumány. Malí draci je skupina států kde během 20-30 let došlo k velkému rozvoji hospodářství a poklesu významu zemědělství. Lidé žijí hlavně při pobřežích a kolem velkých jezer a řek.Kvůli velkým pouštím je velice nerovnoměrně Asie osídlená ve střední Asii jsou vysoké hory kde žije velice málo lidí a na severu jsou pustiny kde je zima. Je zde levná pracovní síla. Většina států vyrábí výrobky pro Spojené státy, které dodávají díly a objednávají si výrobky tím se zaměstnává hodně lidí.
Afrika-dlouhy referat
AFRIKA
Africký světadíl se rozkládá na západní i východní polokouli a po obou stranách rovník. Na jižní polokouli se nalézá plná třetina afrického kontinentu. Afrika je se svými 30319000 km2 druhým největším kontinentem, jemuž náleží více než pětina pevniny. Z celkového počtu obyvatelstva světa žije v Africe něco přes 10%, takže průměrná hustota zalidnění nepřesahuje 16 obyvatel na km2. Afrika zůstala dlouho neznámou pevninou pro svou nepřístupnost, tropické klima, pralesy, pustiny a jiné obtíže.
Povrch:
Afrika má kompaktní ráz nevelkou horizontální a vertikální členitostí. Evropu odděluje od Afriky Středozemní moře na severu spojené Gibraltarským průlivem (širokým asi 14 km) s Atlanským oceánem. Významnějšími zálivy jsou zde jen Velká a Malá Syrta při libyjském a tuniském pobřeží, kde leží největší africký ostrov ve Středomoří Džerba. Jediné suchozemské spojení má Afrika s Asií 120 km širokou Suezskou šíjí. Za vlastní kontinentální rozmezí se pokládá Suezský průplav, otevřený již v r. 1869. Za Suezským zálivem dělí africké pobřeží od Arabského poloostrova. Za širokým Mosambickým průlivem se rozkládá Madagaskar (587 tis. km2), čtvrtý největší ostrov světa. Oceánské ostrovy Seychely, Komory, Maskarény a další jsou většinou sopečného původu.
Africký štít, tvořený krystalickými horninami převážně prahorního stáří, patří k nejstarším a nejstabilnějším geologickým útvarům na Zemi. Pokládá se za zbytek staré gondwanské pevniny. Asi v jedné třetině kontinentu na jihu a východě vystupují staré horniny štítu (Jihoafrický štít) na povrch. Vnitrozemské poruchy daly vznik množství hrástí a příkopových propadlin, doprovázených často vulkanickou činností. Nejmohutnější je soustava Východoafrického příkopu s řadou tektonických zlomů a sopek, místy dosud aktivních.
Amerika-dlouhý referát
Amerika je název pro pevniny na západní polokouli. Amerika je Severní a Jižní spojné Střední Amerikou. S přilehlými ostrovy má rozlohu 42.1 milionů kilometrů. Počet obyvatel je přibližně 730 milionů. Krajní body jsou: na severu mys Morfia Jesup, a na jihu mys na ostrově Diego Ramírez, jsou od sebe vzdáleny 15 500 km. Pevniny jsou omývány: Tichým oceánem, Atlantským oceánem a Severním ledovým oceánem. V Beringově průlivu se Amerika nejvíce přibližuje Asii a v Drakově průlivu Antarktidě. Pobřeží je značně členité ( 104 300 km dlouhé), velkým množstvím ostrovů např. (Grónsko, Kanadské arktické souostroví, Velké a Malé Antily). Obě pevniny mají společné rysy geologické stavby, ale v důsledku značné rozlohy rozdílné přírodní a životní prostředí.
Severní Amerika
Světadíl na západní polokouli v její severní části mezi oceánem Atlantským, Tichým a Severním ledovým;včetně Střední Ameriky která má rozlohu 24,2 mil. km2. Z fyziogeografického hlediska se zahrnuje do Severní Ameriky i Grónsko a Střední Amerika včetně ostrovů Karibského moře. Často je pod Severní Ameriku zahrnována tzv. anglosaská Amerika (tj. Kanada, USA) nejsevernější část Latinské Ameriky (Mexiko). Krajními body pevniny jsou mysy ; na severu Murchison Mys, na jihu mys Mariato na Panamské šíji, na západě Mys prince Waleského a na východě mys Charles. Největší délka pevniny je 8 700 km a šířka 5 950 km (Na Panamské šíji se zůžuje na 48 km).
Pobřeží Severní Ameriky je velmi členité, ostrovy a poloostrovy zaujímají čtvrtinu celkové plochy.
Největší ostrovy : Gronsko, Kanadské arktické souostroví, Velké Antily, Aleuty.
Geologicky nejstarší částí je kanadský štít ; dalšími jednotkami jsou severoamerické tabule, appalačský obvod a soustava Kordiller. Povrch je rozčleněn poledníkovým směrem ; střední výška Severní Ameriky je 720 m. Nejvyšších výšek dosahuje v Kordillerách (McKinley, 6194 m. N. M.) a snižuje se k východu přes mezihorské plošiny a pánve, Skalnaté hory, Velké planiny do Centrální nížiny. Na východě se zvedá Appalačské pohoří, které klesá do pobřežní Atlanské nížiny.
Nejnižší místo světadílu je v Údolí smrti – 86 m. Vývoj husté sítě řek a jezer byl ovlivněn čtvrtohorním zaledněním. Větší část Severní Ameriky je odvodňována do Atlantského oceánu. Nejdelší řeka je Mississippi s Missouri, dop. Nejdůležitější řeka sv. Vavřince a vodní systém Velkých kanadských jezer.
